+420 377 419 001
In vino veritas - Ve víně je pravda. Víno patří mezi jeden z nejoblíbenějších druhů alkoholů vůbec. Chcete ho darovat jako kvalitní dárek nebo si chcete dopřát hezký večer se sklenkou jenom vy sami? Stačí pár kliků a budete ho mít na stole.
Původ tohoto slova nemůžeme jednoznačně vysvětlit. Předpokládá se, že je odvozeno z latinského slova vinum, které pochází z řeckého slova voinos nebo z gruzínského slova „gvino“.
Nebudeme lhát, když řekneme, že víno je nápoj starý prakticky stejně dlouho jako lidstvo samo. Již před 6000 lety nechávali lidé v Arménii kvasit hrozny a jiné plody, aby z nich dostaly lahodný mok. S velkou pravděpodobností je kolébkou vinařské kultury oblast Středomoří. Rozkvět v Egyptě z dob faraonů jsou zásadními fázemi v jeho historii. V dalším vývoji se víno stalo klíčovou součástí kultury Řecka, kde dosáhlo takového významu, že jeho původ byl spojován s dary bohů. Dionýsos a u Římanů Bacchus byli hlavními bohy spojenými s vinnou révou a z Bacchova jména pochází i termín pro starověké slavnosti známé jako bakchanálie.
V důsledku expanze na nová území se vinařství přeneslo i do nových regionů, především pak do Itálie, Sicílie a jižní Francie. Ve středověku sehráli významnou roli v pěstování vinné révy v severních Evropě mniši z řádu cisterciáků. Obecně byla v této době konzumace vína výsadou církve, šlechty a bohatých. Milníkem se stalo19.století, a to opět díky řádu cisterciáků. Ti začali víno hodnotit a dali základ jeho pečlivému sledování.
Na území Čech a Moravy se vinná réva pěstovala již za dob Keltů a nové odrůdy přinesli později právě římští legionáři v období kolem 2.a 3. století. Díky dochovaným fragmentům víme, že pěstování vinné révy bylo známé také Slovanům. Rozvoj vinné révy podpořil ve 14. století Karel IV, který do českých zemí přivezl mj. odrůdu Rulandské šedé. Před 30.letou válkou bylo údajně na území Čech a Moravy asi 40 tisíc hektarů vinic (v současnosti je to asi 20 tisíc hektarů). V současné době máme u nás dvě hlavní vinařské oblasti: Moravu (podoblast Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká) a Čechy (podoblast Litoměřická a Mělnická).
O výrobě vína bychom mohli napsat obsáhlou knihu. V zestručněné podobě se musí jako první sklidit bobule, které se zbaví stopek od zbytku hroznu, tzv. odstopkování. Poté dochází k maceraci, tedy nakvašení bobulí, Následným lisováním se oddělí šťáva od slupek a výsledný mošt se většinou odkaluje. Následuje fermentace (7-30 dní dle odrůdy vína). U červených vín je využíván ještě jeden důležitý krok, kterým je maloaktická čili mléčno-jablečná fermentace, kdy se kyselina jablečná mění na jemnější kyselinu mléčnou. Stáčením se pak odděluje víno od mrtvých kvasinek. Než se víno dostane do lahve, sráží se v něm nečistoty, které sedimentují nad dno, čemuž se říká čiření. K zachycení pevných částic pak slouží filtrace a víno se před stáčením nechává zrát v sudu či tanku, odkud se pak stáčí do lahví, které skončí u vás na stole.
Vína můžeme dělit dle několika kategorií:
Druh a typ: Zde je výčet obsáhlý. Namátkou se jedná o bio vána, naturální vína, bariková, ovocná, slámová, fortifiková, portská…
Barva: Dle barvy rozlišujeme vína bílá, červená, růžová, oranžová.
Odrůda: Dělení dle odrůdy by vydalo na další knihu nebo spíše na několik knih. Kdo by neznal Muškát, Cabernet, Merlot, Hibernal, Pálavu, Ryzlink, Modrý portugal, Sylvánské zelené, Rulandské bílé, Rulandské šedé? A to je zlomek toho, co vše sem spadá.
Obsah cukru: Zde máme vína suchá, polosuchá, polosladká, sladká a dezertní.
Suché víno: nejvýše 4 g/l, nebo 9 g/l, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 2 g/l nižší
Polosuché víno: do 12 g/l, nebo do 18 g/l, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 10 g/l nižší
Polosladké víno: do 45 g/l
Sladké víno: od 45 g/l výše
Dezertní vína: 100-200 g/l
Jakostní vína: Jakostní vína dělíme na ročníková vína, archivní vína, přívlastková a zemská.
Vína z Čech a Moravy, zahraniční:Mezi oblíbená vína u nás patří naše tuzemská vína, ze zahraničních pak vína italská, francouzská, rakouská, španělská, portugalská…
Perlivá vína vs šumivá vína
Šumivé a perlivé víno. Občas je považujeme za to samé, ale perlivé víno má oproti šumivému vínu menší tlak, tzn. nižší obsah oxidu uhličitého. Nejčastěji se do něj bublinky dostávají dosycením, výjimkou není ani jejich vznik kvašením v tancích. Nejznámější perlivá vína jsou z Itálie.
V rámci šumivých vín je důležité zmínit Champagne, tedy víno, které kvasí a zraje přímo v lahvi.
Šumivá vína podávejte o teplotě
4 °C - bílá vína
5 °C - růžová vína
6 °C - červená vína
Aby víno chutnalo, jak má, je důležité jej dobře skladovat a dobře podávat.
Bílá vína by se měla podávat vychlazená na teplotu 8-12°C.
Červená vína by se měla podávat nachlazená na 12-15°C a konzumovat při teplotě 14-17°C. Po otevření byste měli nechat lahev minimálně hodinu stát, aby se vydýchalo.
Růžová vína: Růžová vína nejlépe chutnají vychlazená na teplotu 7°C, ideální teplotou pro konzumaci je pak 9-11°C.
Nejslavnější hořké víno na světě, to je vermut nebo také vermouth má základ v německém slově Wermut, což je název pro Arthemisia Absinthum čili pelyněk pravý. Právě ten je základem toho nápoje. Jeho vznik je datován do roku 1786 a přisuzuje se Antoniovi Benedetto Carpanovi, který smíchal víno s bylinkami a kořením. Pokud vás vermut zajímá více, podívejte se na článek Vermut (vermouth) - nejvíc hořké víno světa, který najdete na našem magazínu.
