+420 377 419 001
Whisky, ať už irská, skotská, americká nebo třeba i ta česká, všechny mají své kouzlo, nezaměnitelnou chuť a vůni. Pojďte s námi objevovat její svět. Je libo Johnnie Walker, Talisker, Singleton, Jim Beam nebo Prádlo?
Název whisky nebo whiskey, obojí je správně, pochází z galského slova usquebaugh (vyslovuje se úšky-bej) a znamená doslova voda života. Pro zjednodušení se tento výraz zkrátil na usky, z čehož v angličtině vzniklo whiskey. Jedná se o destilát, jeho výchozí surovinou je fermentované obilí, který se staří v dřevěných sudech. Místo a použité obilí ovlivňuje její výslednou chuť.
Skotsko či Irsko? Kdo byl dřív? Jednoznačnou odpověď na historii a původ whisky nemáme. Někde se dočteme, že se datuje do konce prvního tisícletí, do oblasti meziříčí Eufratu a Tigrisu. U Irska vycházíme z legend. Ta o sv. Patrikovi praví, že do Irska přijel sv. Patrik, který kromě šíření křesťanství, naučil Iry destilovat, konkrétně právě whisky. První opravdu písemně doložené zmínky však pochází z 12.století ze Skotska. S příchodem středověku se whisky dostává mezi movitější obyvatelstvo a do královských paláců a vytlačuje nápoje původem z jiných států. Koluje, že umění destilace v Evropě původně ovládali pouze mniši žijící v klášterech.
17. století sebou přináší tendence její výrobu zdanit. Což se doopravdy stalo, ale zdanění bylo tak vysoké, že spoustu výrobců začalo figurovat na černém trhu. Změna nastala až v 19.století, díky Small Stills Act a následně pak skotský zákon z roku 1923, díky čemuž se mohla whisky znovu celkem snadno vyrábět. Irsko na tom svého času bylo ještě hůře. 19. ani 20.století jí vůbec nepřálo, protože církev začala brojit proti alkoholismu. Ve 20.století se Irsko oddělilo od Britského království, což mimo jiné znamenalo embargo na irskou whisky a prohibice v USA jakožto jeden z příjemců Irsku taky moc nepomohla.
V dnešní době je whisky legální a její oblíbenost čím dál tím více roste.
Dle jednotlivých druhů, se liší i jednotlivé výrobní procesy. Zjednodušeně však je základem výroba sladu z obilí, následuje fermentace a dvojí (v Irsku trojí) destilace. Důležitým krokem je pak zrání, při kterém získává svou nezaměnitelnou chuť. Před filtrací se whisky může ještě podchladit, aby nedošlo k jejímu zakalení a pak už se stáčí.
Nejznámější země, které mají velké slovo ve výrobě whiskey, patří Skotsko, Irsko, USA, ale překvapivě i Kanada, Japonsko a dokonce i Česká republika. Rozepsat se zde o všech zemích a jejich whiskey, by bylo na dlouhé čtení. Pokud by vás ale zajímalo, jaké jsou v odlišnosti v jednotlivých zemích, co znamená single malt nebo single grain whiskey, máme článek stvořený přímo pro vás.
Za zmínku ale stojí, že whisky a whisky je jedno a to samé označení, ale pokud je vyrobená v Irsku, je to irská whisky, pokud ve Skotsku, jedná se o skotskou whisky. Milovníci té či oné whisky měli možnost jich ochutnat nepřeberné množství druhů a značek na Whisky Life!Prague.
Velká sklenička, whisky s ledem a k tomu doutník. Scéna vystřižená jak z nějakého filmu, ale…Takto úplně ne. I když se většina nápojů podává vychlazená, u whisky je tomu přesně naopak. Nejlépe si ji vychutnáte, pokud má pokojovou teplotu. Ledem byste akorát otupili její jemnou chuť. Obsahem alkoholu (kolem 40%) se whisky řadí mezi ostřejší nápoje, je tedy možné ji naředit. Nepoužívejte k tomu však sodu, kterou byste ovlivnili její chuť, ale raději kohoutkovou vodu dostátou rovněž na pokojovou teplotu.
Nízká sklenice s masivním dnem? Ne ne, pokud si chcete whisky opravdu vychutnat, sáhněte po sklenici z tenkého skla s nožičkou a užším hrdlem. Popíjejte ji, nepanákujte.
Doutník? Tak tady je to čistě na vás. Proti gustu žádný dišputát.
S whisky se pojí mnoho pojmů. Chcete se v nich lépe orientovat? Máme pro vás whisky slovníček.
